Úklid na Honculi
Jako v minulých letech, jsme se i letos připojili k akci České rady dětí a mládeže 72 hodin…
Letošní heslo „Máknem a bude to…!“ a článek ve Starobělském zpravodaji nás přivedly k cíli, který jsme si předsevzali. Pokusíme se co nejlépe uklidit kolem silnice na Polanku a na »Odpočívce na Honculi«.
Sešli jsme se ráno na křižovatce ve Staré bělé. Vyšli jsme mimo domy směrem na Polanku. Tam jsme se rozdělili na dvě družstva. Jedno šlo na pravé a druhé na levé straně cesty. Rozdali jsme si pytle a začali sbírat.
Člověk by nevěřil, co včechno se dá v blízkém okolí cesa najít. Abychom si sbírání trochu zpestřili, rozdělili jsme si nálezy na katerorie. Třeba volání „Něco nového – kategorie jídlo…“ znamenalo, že sběrač narazil na jakýsi obal z potravin.
V polovině trasy jsme se seskupili kolem závory a dopřáli jsme si lehkou svačinku. To, že to byla zrovna závora, mělo jistý význam, protože někteří neposedové podcenili sílu gravitace a ten náraz týla o zem znamenal práci pro zdravotníka.
Pokračovali jsme kolem mostu, pytle se plnily a my se přiblížili k hospodářství, které je nedaleko odpočívky. Pásli se tam koně a bylo jasné, že si ti na levé straně budou chtít nejbližšího koníka pohladit. Tak jsme se seznámili s hospodářem, který na nás začal, křičet, jestli jsme se zbláznili, že by nás mohl pokousat. No my víme, jak s koni a koník měl vylořeně dobrou náladu, takže se nic neobvyklého nestale, jen jsme se rychle přesunuli k odpočívce.
Tady na nás čekala druhá svačina a pak poslední část sbírání odpadků v blízkém okolí. Udělali jsme si společnou fotografii a pak se rozhodovali co dále.
Zvítězili ti kteří chtěli ještě procházku a tak jsme se vydali kolem Odry a dokončili jsme smyčku, protože jsme skončili zase na křižovatce ve Staré Bělé.
